Restaurace Libušín - Pustevny

Původně jsme se s kamarádkou chtěly jenom projít. Někde mimo Karvinou. Nakonec jsme skončily v Beskydech, kousek od sochy bájného Radegasta. Ujela nám poslední lanovka, a tak jsme se rozhodly vylézt kopec po svých. Nečekala bych, jak skvostnou restauraci s výbornou kyselicí objevím na vrcholcích hor.



Restaurace Libušín 
web:
http://www.libusin-mamenka.cz/

Stručná verze:

Proč se mi tam líbilo:
- nádherná architektura budovy i interiéru
- příjemná a sympatická obsluha
- tak výbornou kyselici jsem už dlouho neměla
- lokální, tradiční gastronomie
- ten výhled!
- wi-fi připojení



Ukecaná verze:
Bylo něco okolo třetí hodiny odpolední, napsala jsem kamarádce SMS, jestli se chce projít. Měla jsem na mysli procházku kdesi na okraji naší rodné hroudy. E. skončil rodinný oběd, a tak souhlasila.
"Ahoj", přivítala jsem kamarádku soukajíce se do tenisek ve dveřích.
" Ahoj. Adélko, chceš se projít někde mimo Karvinou?"
" Zrovna jsem nad tím přemýšlela."
"Kam pojedeme?"
" No můžeme někde za Karvinou, ale včera jsem byla v Beskydech se sdružením a je tam NÁDHERNĚ!"
"A máš nějaký nápad, kam pojedeme?", zeptala se E.
"Nevím, ale po cestě nás určitě něco napadne."
A tak jsme se vydaly vstříc svému osudu.


Kousek za Čeladnou nás upoutal bilboard lákající na Pustevny. E. rozhodla o cíli naší cesty. Spokojeně jsem souhlasila. Když jsme dojely na parkoviště pod lanovku, vybavily se mí vzpomínky na základní školu. Vylezly jsme z auta a šly se podívat, v kolik nám jede lanovka. Poslední ujela, proto jsme se rozhodly, že se aspoň projdeme po lese. Po chvíli na nás volal pan lanovkář a nabízel cestu autem. Slušně jsme poděkovaly, že to vylezeme po svých. Moc jsem tomu nevěřila, ale vydala jsem se ve šlépějích kamarádky.
Strmý kopec, jakoby nekončil.
Lopotila jsem se, v duchu nadávala na svou lenost, styděla se za špatnou kondici a tempem, jež by překonal i důchodce o francouzských holích, následovala E.
Několik krát jsme si v kopci příjemně popovídaly s kolemjdoucími.
Netrvalo dlouho a můj lítý boj s kondičkou byl zpečetěn. Vyhrála jsem.
Odměnou, která opravdu stála za to, mi byl nádherný výhled a moc pěkná architektura. Žíznivé jsme šly k restauraci. Bylo mi doporučeno se podívat dovnitř. Koukal jsem jako tele na nově natřená vrata! Nádherný dřevěný a stylový interiér!
U příjemné obsluhy jsem si objednala kyselici, koupila Štramberské uši a pohled pro V. E si dala birela a kolu.
Sympatická paní servírka nám přinesla objednávku před restauraci.
Zvědavě jsem popadla lžičku a jala se ochutnat. Polévka mě příjemně překvapila, byla jemná, spíše lehce kyselá, s domácí klobásou. Přesně taková, jak si dobré jídlo představuji. Chvílku jsme si ještě povídaly, kochaly se, zaplatily a šly dolů. Bylo už přeci jen pozdě a nechtěly jsme zatmět.
Jsem za tenhle moc krásný výlet ráda a těším se, až objevím více dobrých restaurací nejen na vrcholcích hor. :)


Komentáře

  1. Pustevny mám taky moc ráda. O víkendu tam bývá moc lidí, je lepší zajet si tam přes týden a mimo prázdniny.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky