18. 11. 2014

18.listopadu

Včera jsme oslavili 25. výročí od pádu komunismu. Celý den jsem přemýšlela, jestli opravdu máme svobodu a nežijeme přeci jen v modifikovaném režimu.
Pokud se na celou věc podívám logicky, pak už moc jiných možnosti narodit se lépe není. Ačkoli moje rodina je na míle vzdálená ideální famílii z amerického  filmu, mám za sebou lásku k manipulativnímu alkoholikovi, žiju ve jedné z nejchudších částí ČR, kde stoupá kriminalita, nezaměstnanost a smog by mohl konkurovat slavným londýnským mlhám, tak si žiju jako čuník v žitě. Mám to štěstí bydlet v krásném domě s elektřinou a pitnou vodou, neznám dlouhodobý hlad, mohu se sama pohybovat po ulici v oblečení, které si zvolím, vybrat si muže podle svého byť až zoufale špatného uvážení ale nebo třeba taky ženu. Mohu jíst 3x denně maso, mám hodně oblečení. Své vzdělání si můžu na základě vlastního uvážení doplnit nehledě na to, že vůbec vzdělání můžu mít! Ve svých 29 jsem svobodná, bezdětná, neznásilněná, živá.
Zmíněná privilegia bych ve většině světa nemusela mít. Pravděpodobně ani neměla.  Mnoho lidí dokonce trpí, abych se já mohla mít tak dobře.
Na druhou stranu ale všichni známe ten pohled z okna, kdy jsme v práci a nejraději bychom se rozběhli v přírody. Marketéři vynakládají opravdu nemalé finanční prostředky na průzkumy našeho myšlení a jeho následnou manipulaci. Facebook, Google a jiné společnosti prodají rádi informace o každém našem kliknutí nebo návštěvě stránky (doporučuju si přečíst pravidla). S byť i decentní informační gramotností je jasné, že s označením "hlídací pes demokracie" to u novinářů nebude až tak doslovné. Mnozí ani neskrývají, že pro některá pracovní místa je primární interní doporučení a konexe. Místo ROH mladí ideologicky cestují s Erasmem +. Komunisti jsou pořád ve vládě. Korupce se nestala historickým výrazem. 
Dalším z faktorů omezujícím svobodu jsou společenské normy. Což považuju za správné. Lépe se nám společně žije a upřímně i v některých oblastech bych uvítala jejich zpřísnění. Například, když si lidé jdoucí z procházky svobodně odhazují před dětmi odpadky tak vehementně, že lítají až za plot a já pak kromě listí vyhazuju i obaly. 
Všechno tohle se mi včera prohánělo hlavou, ať už jsem s Harveym pobíhala po Karviné, seděla s piráty v restauraci nebo poskakovala na jumpingu. 
A k čemu jsem došla?
Jsem svobodná. Podle mého názoru svoboda není stoprocentní. Svoboda je volba a odpovědnost. Ono si totiž můžeme vybrat, jaké informace budeme přijímat. Můžeme si pustit plytkou romantickou komedii nebo taky poutavé příběhy z TeDxu. Můžu si vyžádat informace v úřadu a následně je připomínkovat. Můžeme si koupit/půjčit knihu o lítém romantickém hrdinovi nebo taky o neuromarketingu. Za sebe můžu říct, že na internetu i v knihovně najdete nemálo zajímavých i důležitých informací. Ostatně za chvíli do knihovny vyrážím. Potkáme se?
Co vy? Cítíte se svobodní? Pomáháte nějak k rozšiřování svobody ve světě? 

4 komentáře:

  1. Článok ma potešil, zdieľam podobné myšlienky a premýšľam.
    Snažila som sa to tiež zhrnúť. Nesmieme zabudnúť :)
    http://missnellainspire.blogspot.sk/2014/11/nezna-revolucia-17-november.html

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem svobodná, zdravá a žiju v ČR, kde se mi líbí :-) Slaví se tu Vánoce a mám možnosti, které bych v jiné zemi neměla. Co mě nejvíc ubíjí, jsou předsudky. Zase na druhou stranu nikdo jiný než já můj život nežije takže buď se budu posouvat dál, nebo zakrním. Ale pořád jde jen o mou volbu a ať se rozhodnu jakkoliv, je to jen moje rozhodnutí. V knihovně se asi nepotkáme, přece jen bydlíš dost z ruky :-D Ve volném čase spíš obrážím antikvariáty, protože některé knihy čtu několikrát, z jiných jen některé pasáže, co se mi líbí. Čtu podle nálady, ale hodně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono s předsudkama to je poměrně těžké, na šíleně dlouhou pseudointelektuální debatu. Z drtivé většiny je považuju za hloupost a špatné, ale takové procento bych jim dala.
      Doporučuju si přečíst Vyluxované mozky. :-)

      Vymazat