19. 6. 2015

První dojmy z kontaktních čoček + 10 let s piercingem

Rozšířila jsem svoje pohybové aktivity a s novou zálibou se brýle nedaly používat. Stalo se tedy to, co se mělo stát už delší dobu. Pořídila jsem si kontaktní čočky. Jelikož a protože by se mi podobný článek v minulosti hodil, rozhodla jsem se povykládat na téma kontaktních čoček. Mimochodem jsem zjistila, že už to je deset let, co jsem si nechala píchnout naušnici do nosu, podělím se i o tuhle zkušenost. Informovat budu na základě nejčastějších otázek aneb staré dobré FAQ. 
Pro začátek si ujasněme, že se jedná pouze o osobní zkušenost. Nejsem ostřílená oftalmoložka a ani odbornice na piercing. Pro odborné rady navštivte lékař/ku/e. 

Soupravička na narvání kontaktních čoček do očí

Začneme kontaktními čočkami. Motivoval mě sport, tendence sundávat brýle na známějších místech, výrazné nepohodlí při vaření, nemožnost nosit sluneční brýle.
Jako první jsem navštívila svoji oftalmoložku. Ta provedla různá vyšetření a sestřička mě objednala na lekci nasazování kontaktních čoček. 
Když jsem přišla v domluveném termínu, sestřička mě proškolila, posadila ke stolečku se zrcátkem u okna a nechala nasadit si čočky. Po nasazení mě lékařka zkontrolovala, čočky jsem pod instruktáží sloupla z oka, zaplatila 500 kč, vyfasovala testovací soupravičku a vyrazila znovu s brýlemi k domovu. 



Kontaktní čočky mám dneska na sobě po čtvrté. Vzhledem ke skutečnosti, že jsem si nikdy před čočkami do oka nesahala, je nasazování zkouška trpělivosti. První zkušenost trvala 90 minut, dneska už jsem na polovině a tak počítám s dalším zrychlováním. Zvyká si oko. Zatímco poprvé, podruhé mě pálilo, slzela jsem, dneska už jsem v pohodě. 



Čočky nasazuju na nenalíčený obličej. Na prst vemu čočku, zkontroluju, jestli není naruby, roztáhnu oko a nasazuju na duhovu a znovu a znovu. Když je čočka moc upatlaná, vykoupu ji v roztoku. Ten podle zašpinění měním a vylévám do připravené mističky. 
Večer pak před odličováním čočky sundám pomocí sloupnutí bříškem prstu. Tady už jsem do 5 minut hotová. 
S kontaktními čočkami si připadám svobodnější. Je super, opakuju super mět venku sluneční brýle a nemžourat jako krtek. Na druhou stranu si ale připadám jako nahá a fouká mi do očí vítr. Pocit volnosti a nemlžení se brýlí za každé situace, v každém ročním období vyhrává. 

Piercing
Piercing mám v nose. Piercing jsem měla v obočí. Po piercingu v obočí, který se mi během spánku zamotal do polštáře a při otočení jsem si piecing vyškubla, mi zbyla jizvička. Jizvička v obočí mi nevadí a líbí se mi.  
Obojí bolelo. Nos jsem měla měsíc pekelně nateklý. Když jsem si po 14 dnech vytáhla naušnici z nosu, za půl hodiny byla díra zarostlá a tak se šlo píchat znovu. Bolelo to ještě víc. Nos natekl ještě víc. 
Jediný piercing, který můžu mít je z chirurgické oceli a preferuju zakončení na spirálku, protože na háček mi vypadává. 
Piercing mi při smrkaní nevadí. V den propíchnutí nosu jsem nezačala fetovat, neklesla mi inteligence a nesnažila jsem se dát najevo nějaký hluboký filozofický názor. Jenom nemám kov uších ale v nose. Piercig mám jeden a decentní. Občas si ho pročistím, jinak je mojí součástí. 
V tuhle chvíli je důležité zmínit: Ne! Uši si fakt nenechám propíchnout, protože bych si pak koupila 1000 naušnic a nechci zbytečně utrácet. :-)

2 komentáře:

  1. Jé kontaktní čočky, to je můj denní chleba (dělám optometristku :) ). Na nasazování vždycky lidem radím kouknout na nos a nasadit na bělmo, čočka se na zorničku srovná sama + před puštěním víček ještě kouknout do všech stran aby se vyhnaly bubliny. Třeba to už víš, ale třeba ne a urychlíš si tím nasazování :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář a rady. :-) Je to jeden z důvodů, proč jsem rozšířila témata. :-)

      Vymazat