16. 8. 2015

Se sebou v Krkonoších aneb dobrovolná Solitérka na cestách I

Máte problém/zábrany/stud vyrazit sami na výlet/dovolenou/cestu? Mám pro vás šokovou terapii. Vyrazila jsem sama do Krkonoš a byl to jeden z nejlepších nápadů, který jsem kdy měla. V následujících řádcích se dovíte více. Povídání je rozděleno na krátkou a románovou verzi do dvou povídání. :-)



Krátká verze:

Způsob přepravy:
Tam:
Vlakem do Přelouče, přenocování u bratrance, z Přelouče přes Hradec Králové do Pece pod Sněžkou a pak pěšky přes Sněžku do Špindlu.

Zpět: 
Autobus - Špindl - Praha - Černý Most, metro, vlak
- trasa bude rozepsána v románové verzi


Vybavení, které se mi osvědčilo:
BOTY!!! - kvalitní obuv je základ. V horách vám může i zachránit život.
Turistické hůlky - jsou fajn opěrou v náročnějším terénu
Potítko
šátek na hlavu
opalovací krém

Absolvované trasy:
Pec pod Sněžkou - Sněžka - zpět k polské chatě - Špindl 
Cesta na Sněžku, je horský Václavák, proto doporučuju zajít si před cestou na dámy/pány. Voda se dala do bandasky nabrat až cestou dolů na Špindl nebo koupit za vysokohorskou přirážku na Sněžce. Dobré je sebou mít i svačinku. Vyplatily se cookies. Dolů byl terén náročnější, proto znovu apeluji na dobré boty. Přechod přes rašeliniště je po dřevěném chodníčku, ten se dá pohodlně sejít bosky.

Špindlerovka - Dívčí Kameny - Mužské Kameny - Vysoké kolo - pramen Labe - Pančavský vodopád - Labská bouda - Medvědín - Špindl 
I tahle trasa je poměrně frekventovaná a ze zoufalosti do keříku, fakt nechcete lézt.. Fakt ne. Voda se dá po cestě často načepovat, takže stačila litrová láhev. Kdo vyrazí na tuhle cestu bez pořádných bot, je sebevrah. V některých částech jsou velké, hladké kameny, po kterých se jde dobře boso.



Ubytování, které jsem si zamilovala:
Grand Apartments a Hotel Grand

Restaraci, kde jsem se zabydlela a měla nejlepší lilek na světě:
Restaurace V uličce

Poděkování:
Bratranci - za ubytování
Zuzce (manželce bratrance) - za svačinku, která se fakt hodila
Slečně Monice, kterou jsem potkala na nádraží v Pardubicích za milou společnost a fotku
Pán a paní, se kterými jsem šla na Sněžku za fotodokumentaci a milou společnost
Němečtí batůžkáři - za pomoc najít správnou cestu a praktikování angličtiny
Paní recepční z Grandu - za vstřícnost a ochotnost
Panu vrchnímu (Markovi) - za zábavnost, vtipnost a oživení a příjemnou atmosféru
Paní kamarádce od pana vrchního a té blondýnce  z ifocentra - za úžasný servis a rady při volbě trasy č. 2 a č. 3.
Dámám z Hukvaldské pekárny - za fajn koláčky a rady. :-)

Nejčastěji kladené otázky:

A to se nebojíš?
Ne. Jsme desátou nejbezpečnější zemí světa. Obě trasy byly frekventované. Už třetí sezónu chodím po horách a byla jsem už i výš. 

Opravdu nejedeš s někým?
Ne. Vyrazila jsem se sebou.

Nevadí Ti, že si nemáš s kým povídat?
Měla jsem s kým komunikovat. Na výletě jsem potkala mnoho zajímavých lidí. Občas jsem ráda sama ze sebou. 


Písničku od Dona Omara a Natti Nat jsem si zamilovala během cesty vlakem tam a neumím ji přestat poslouchat!!!!



3 komentáře:

  1. Dobrej výlet :-) A opravdu se nebojíš? :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-D Zítra s největší pravděpodobností vyjde Románová verze. Je pekelně dlouhá. :-)

      Vymazat
    2. Fajn, mám ráda dlouhé příběhy :-)

      Vymazat