Zápisky z cest aneb (skoro)Solitérka v Německu - Bonn

Bonn Haupt Banhof. Stojím tam a rozhlížím se. Na sobě tenisky z Lídlu, rifle, bundu koupenou ve výprodeji v Marks and Spenceru a na zádech batoh, který El vyřadila ze svého majetku, protože ji už esteticky nevyhovoval. Ještě mám na univerzálních outfitech dost, co vychytávat. Módní peklo by si na mě smlslo.  Ostatně stejně bych si i s lepšími kousky šatníku až tak nepomohla.

Místní nákupák. Něco jako Prior. Strategické místo, když hledáte toalety. 4 patro. Obchoďák je na tom náměstí, co historická pošta. WC je zadara. Teda když jste nelida a té paní, co tak urputně kouká na vás a na taliřek, co ji tam dávají ostatní.


Lidé jsou výrazně lépe a kvalitněji oblečení. Všechno je tak nějak čistější. Na rozdíl od brněnského hlavního nádraží se tady nemám chuť podlévat dezinfekcí. Je něco po druhé hodině odpolední. Můj žaludek poslušně hlásí, že by bylo fajn něco zakousnout. Ideálně něco jiného, než banán a teplého. Fajn. Skočím si na oběd a aspoň si udělám průzkum západo-německých stravovacích zařízení. Jdu k prvnímu stánku. Jé obložené bagely! No to je dobrý nápada. Počkat! Co? 4 eura? Jako fakt?  Neee! Jo aha - tady mají nejlevnější za 2,50 . No to ne.  Jako za obloženej rohlík 67 Kč po mě nemůžou chtít. Jdu dál. Panini 5 euro. Co? Tohle asi nebude levný kraj. Jako maj to pěkně zpracované, ale... Jako za zapečenej toust? Ne! Döner - 4 eura. Někde musí být za tu cenu něco lepšího. Ostatně český mediální obraz o jídle má jasno! Přece tady lítají zadara pečení holubi do pusy. V biokvalitě samozřejmě.

Dobrý. Klid, Ruměnko. Využij starou dobrou taktiku - když nevíš, kde je dobrá restaurace, zeptej se místních. To je přece Tvoje osvědčené pravidlo. Jdu k tomu božskému stánku, co mě zaujal při příjezdu.
"Gutten Tage. Sie arbeiten hier?"
"Ja"
"Es ist sehr SEHR schön!!!"
"Danke"
"Ich möchte nach mittagessen gehen. Haben Sie bitte tip wo?"

Zkouším svojí mizernou němčinu, kterou jsem se několik let učila s takovou nechutí, že umím kulové. Ale evidentně mi paní rozumí a tak ze záplavy vět odhaduju, že mě poslala do pasáže naproti. Děkuju a poroučím se příslušným směrem.

Jé tady mají taky "meníčka". Za 9 euro? Nejlevnější jídlo? Polední nabídka? Fakt? No... Mrknu se dál. Postupně se blížím k centru a polední nabídka neklesá pod 8,50. Až pak zbystřím nabídku 7,50. Co levnější to už asi tady nebude. A aspoň dostanu pořádaný oběd. Třeba.



Obsluhuje mě pán, který vypadá, jako milovník z romantických cajdáků. Objednávám si jídlo, které nese něco s názvem Hachen.  Z hloubky mých mizerných znalostí doloju doměnku, že by se mohlo jednat o drůbež. Trefuju se. Milovník mi přináší kuřecí steak zapečený s plátkem pršutu, sýrem a bramborovou kaší s rajčaty a cibulkou (dost dobrý nápad přinesu v receptu). Jím. Jsem spokojená. Vyrážím dál do džungle velkoměsta.

Mezi mé nejoblíbenější činnosti patří nahodilé bloumání ulicemi a objevování neznámých míst. Rozhlížím se, nasávám atmosféru, prohlížím si obchody, restaurace, lidi, domy, stromy... A pak přijdu k Rewe. Místnímu supermarketu. Ach! Tolik biopotravin! Tolik cizorodých potravin. A ty pálky. Fakt nevím, kde přišli čeští novináři, že v Německu je levněji.  Zkoumám i DM. Tamní potraviny jsou trojnásobné oproti ostravským a vůbec toho zboží!

Dobré a na místní poměry levné kafe. Zapamatujte si lokál. Aspoň nemusíte utrácet za ty předražený hnusy ve Stárbaksu. 


A pak se zase nechávám unášet Bonnem, jeho ulicemi a užívám si pompézní a luxusní dojem, který na mě dělá. Blíží se šestá. Utíkám k vlakáči, kde mám sraz s E., za kterou jsem přijela. Protože moje kamarádka uvízla v zácpě, mám čas sledovat místní. Auta kolem mě jezdí většinou Mercedes, Audi, BMW. Lidé jsou mnohdy oblečení jako našich horních deset tisíc. Semtam univerzální studentka v parce a legínách. A taky vidím chudé a nemocné. Směsice.

Konečně se s E. vítám. Procházíme se po městě, po obchodech, jdeme se navečeřet. A pak jedeme do Koningswinteru. Cestou se stavujeme na nákup potravin do Rewe. Je už pozdě večer, takže hygiena, chvilkové kecání a spaní. A zítra si tohle německé horské letovisko projdu.

Komentáře

  1. Je důležité vědět, kde je WC :-) vypadá to na pěkně počasí - aspoň podle fotek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uznávám, že fotit si budovu s WC a následně to publikovat může působit poněkud nekulturně... Na druhou stranu si ale myslím, že tahle pasáž by se v průvodcích neměla vynechávat... :-)

      Vymazat
    2. Rozhodně by se neměla vynechávat! By měla být povinná :-)

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky