Vietnamské hody na Olomoucké aneb zápisek ze slunného odpoledne v Brně

Seděli jsme společně na terase, před námi byl výhled na celé Brno. Pili jsme kávu a vychutnávali si snídani králů. Krále a Královny přesněji řečeno. Byl poslední den naší společné dovolené a já se snažila si co nejvíc užít každičké jeho chvíle. Bylo mi smutno. Ještě nikdy, za těch skoro 15 let, co se s Petrem známe jsme spolu nikdy nebyli v kuse déle, než 4 dny. Teď už tomu bylo týden a mi se nechtělo loučit. S Petrem, s Parníkem, s dovolenou, s létem. Jsem horší, než Michal David - fakt nesnáším loučení.



"Už jsi byla na jídlo na Vietnamské tržnici?" vytrhl mě ze smutné nálady Petr.
"Jo. V Radvanicích. Dala jsem si Pho Bo. Celý druhý den jsem měla průjem." zhatila jsem pokus o romantiku.
" Na Olomouckou chodí hodně lidí z průmyslové zóny, choděj tam i Vietnamci. Ještě se nikomu nic nestalo, nemusíš se bát!" začal konejšit mou skepsi Petr.
"Tak jo! Máš mě na svědomí" špitla jsem a dále si užívala krásného letního rána.

Sklidili jsme snídani a šli se na chvilku projít a podívat na mojí bývalou školu. Byl začátek srpna a my si užívali léta. Probrali jsme vše reálné nereálné. Bylo nám pěkně, ale ve vzduchu bylo cítit loučení.

Těsně před polednem jsme dorazili spět do Petrova bytu. Sebrala jsem si svých pět švestek a vyrazili jsme na oběd na Olomouckou. Přesněji na tržnici Vinamo. Brněnská vietnamská tržnice je u Střední školy technické a ekonomické Brno Olomoucká. Kromě auta se dá na tržnici dostat i MHD na zastávku Olomoucká u školy.

Bistra jsou vedle sebe hned tři. Sedět se dá venku i vevnitř. V době oběda bylo okolo bister opravdu plno . Od manažersky vypadajících jedinců přes dělníky po asiaty. Před dveřmi byla nádoba s čajem, ze které jsme si zdarma mohli nabrat čaje, který byl kupodivu chutný (mám trochu hrůzu z věcí zadarmo - pokud se teda nejedná o vzorky). U vchodu jsme si pak objednali. Kývla jsem na jedno z ověřených jídel a šla si sednout ke stolu, zatímco můj mužný doprovod vše potřebné zařídil.

Na stole bylo opravdu mnoho různých mističek. Citron, různé chilli... Při čekání na jídlo jsem se nechala zasvěcovat do všech těch chutí mističek a varovat před nadměrnou pálivostí.



Jako první nám byla přinesena polévka. Několik krát mi byla doporučena rozvážnost s nabíráním chilli a tak jsem poslechla. Polévka mě příjemně překvapila. Byla chutná a klíčky dodávaly příjemnou čerstvost. Citron jídlo pěkně doladil.

Hlavním jídlem jsme byli obslouženi vzápětí. Spolu s pokrmem se rozrostlo i množství mističek o česnek a další chilli. Pamatujíce několikanásobné varování jsem si dochutila jídlo. Nešetřila jsem ani rybí omáčkou, kterou miluji.

Jídlo mi chutnalo, byla jsem příjemně překvapená. Hodování proběhlo bez následků, tímto Petrovi děkuji za příjemnou společnost, vyvenčení a příště mě tam musí, ale opravdu musí vzít zas. Prosím Péééééťo!




Komentáře

Oblíbené příspěvky