28. 3. 2017

Proč neběhám v péřovce

Vidím to úplně jasně! Co? No přece předpisově oblečenou sebe podle okolí při běhu, jakmile klesne pod patnáct stupňů. Vize je jasná. 
Běžím si to v parku s větrem o závod - na sobě péřovku zakrývající ultrateplý svetr z ovčí vlny s jelením vzorem. Místo legín z dětskýho oddělení v Dekatlónu, oteplováky a pod nima aspoň šestery punčocháče.

Dres vhodný na polární výpravu. Něco jako Amunsen, když dobýval polární kruh (jo, ta vodka má jméno po chlápkovi). 

Zdroj: https://www.linkedin.com/pulse/20130114065106-206580-innovators-prepare-like-roald-amundsen


Z počátku jsem na otázky, jestli mi není zima reagovala pokusy odhalit existenci termooblečení a tajemství zahřátí při pohybu. 
Dnes už jen mávnu a se slovy: "Však já se zahřeju!", odbíhám. 

Přesto jsem se ale rozhodla to ještě jednou a naposled to zkusit vysvětlit. Tak tedy, když vybíhám obleču se tak, jako bych šla na procházku a venku bylo o deset stupňů více. Díky méně oblečení se mi lépe běhá a věřte, že ještě před prvním kilometrem je mi příjemně teplo. Zkuste si vzpomenout na dobíhání autobusu! Cestu do kopce! Taky vám určitě bylo tepleji no a mě to bytí tepleji trvá klidně i hodinku.  

Celý čas běhám v kuse, takže se většinou nezastavím, nechladnu a nepropotím = nenachladím. 

Výborným pomocníkem při nižších teplotách může být i termoprádlo. Oblečení svou tenkostí může jevit nedůvěru. Nic se ale nebojte, zahřívá často víc. 

No a v neposlední řadě jsem studený odchov. Spartanská výchova mojí matinky mě naučila žít v 18°C. 

Co jsem tím chtěla říct? Že mi při běhu není zima a vím, co dělám. Na druhou stranu zkušenost je přenosná. Proto, jestli můžete - vyběhněte! Je to fajn a sami uvidíte, jak se orosíte! 

Běhu zdar!

Žádné komentáře:

Okomentovat